| Ranní Florencie |
FLORENCIE:
Ranní Florencie je tichá a klidná. procházíte uličkami a říkáte si, kde jsou ty davy turistů, před kterými vás varují. Opravdu se vyplatí přivstat si a projít si jí v tomto čase. Asi kolem 9 hodiny se otevírají okenice výlohy. Před kavárnami se staví stolky a číšníci vás s úsměvem zdraví. Do úzkých uliček vycházejí i první návštěvníci. Spíš fotografové než nafintěné paničky. Ty přicházejí po poledni. S rukama plných tašek pobíhají z jednoho luxusního obchodu do druhého (samozřejmě s noblesou jim vlastní).
To my už měli památky prohlédnuté a mohli jsme se vydat o kousek dál, do zastrčených uliček. Asi nejlepší byli na druhé straně od hlavních památek na straně kde stojí palác rodiny Pitty (zajímavost je s jeho okny-jsou veliké jako dveře paláce Medicejských) . A právě zde naleznete i nefalšované Italské hospůdky a milou obsluhu v podobě malé upovídané Italky či usměvavého Itala.
Tip: Jestli si chcete dát vyhlášenou italskou kávu a nechce se Vám platit za turistické ceny, nesedejte si s kávou ke stolku. Prostě si ji vypijte na baru. Rozdíly cen jsou opravdu velké a navíc uvidíte jak se místní znají a jak hezky spolu hovoří.
ŘÍM:
Rozhodně doporučuji navštívit Forum Romanum a vrch Palatin. Na tomto vrchu se nachází překrásný park, kde se můžete před horkem schovat do stínu stromů a do starých ruin, kde z kamenů i v parném létu sála chlad.
Po seběhnutí z Palatinu jsme navštívili koloseum. To Vás nepřekvapí ani nezklame. Jen ty davy lidí, vše kolem je stavěné tak, aby se na tom vydělalo. Určitě je nutnost tuto pozoruhodnou památku vidět, ale myslím, že se k ní vracet nebude. Zajímavá je ale vidět (díky odkryté podlaze) kde žily a bojovali slavní gladiátoři, kde umírali za svou víru křesťané a tak dále. Určitě v tom, kdo se alespoň trochu zajímá o římskou kulturu, to zanechá dojem Hned vedle kolosea se ovšem nachází další velmi zajímavá památka a to Konstantinů oblouk, který nechal postavit senát roku 312 (jedná se o velmi zachovalou stavbu)
Nenechte si ujít ani náměstí Piazza Navona s Berniniho fontánou čtyř řek. Zde jsme si dali i pravou italskou zmrzlinu a opravdu stála za to a velikost kopečků Vás udiví (tip pozorujte jak šikovně to nandavají špachtlí na kornout :D) .
Určitě si zde přijde na své i milovník kostelů, kterých je zde nespočet. Asi jako každý návštěvník Říma (Vatikánu by jste neměli vynechat ani baziliku sv. Petra. Zde Vás chci upozornit na frontu lidí stáčející se do šneka na svatopetrském náměstí. Tuto frontu způsobují kontroly u vchodů. Hlavní a asi nejdůležitější věcí je, že by jste měli mít zahalená ramena a kolena a to jak dámy tak pánové. Což jestli navštívíte Vatikán v parném létu není zrovna lehké (přítel si stahoval kraťasy do půli...) já to vyřešila lehkým bolerkem, které jsem si nadala těsně před kontrolou.
Od Vatikán je to jen kousek z Andělskému hradu. Tato pevnost získala své jméno po archandělovi Michaelovi, který se zjevil papeži Řehořovi, aby ho varoval před morovou epidemií. Pevnost sloužila i jako vězení, kde věznili slavného Giordana Bruniho. Můžete zde navštívit zajímavé muzeum i papežské komnaty. Přes řeku Tiberu vede také Andělský most (císař hadrián ho postavil roku 134). Most je pokrytý mramorem a lemují ho Berniniho sochy. Je odsud nádherný výhled.
Jako poslední jsme navštívili Fontanu di Trevi a Španělské schody. Byla již tma a fontána byla zrovna v rekonstrukci. Ale i přes to jsme museli dodržet zvyk a hodit přes levé rameno minci abych se mohli do tohoto města vrátit. Španělské schody čítají 137 schodů a spojují Španělské náměstí a francouzský kostel Trinita dei Monti. Zajímavostí je, že ačkoliv se nazývají Španělské byli financovány Francouzi.
Řím je velice zajímavé město mísí se zde opravdu, opravdu staré památky a nová kultura. Domy jsou krásné a balkony plné kytek. Vše barevné a živé, plné života. Velmi veselé a zajímavé město.
BENÁTKY:
Na Benátky jsem se velmi těšila. Čekala jsem, nádherné kanály jako z filmů a fotek. Realita mě trochu zklamala. Možná za to mohlo i počasí. Když jsme přijížděli lodí ještě svítilo sluníčko a moře bylo krásné. Ale později se začalo zatahovat. Když jsme dorazili do přístaviště začalo poprchávat. Nikde žádný turista a ani místní. Připadalo nám to jako opuštěné město. nejznámější památka bazilika sv. Marka byla pod lešením a jediní, kdo plnily mokré náměstí, byli holubi. My byli asi hodinu schovaní pod přístřeším právě této baziliky. Všechny domy byli šedivé mokré a pokryté řasou a kanály divně smrděli. On tom jsem, ale četla již v několika článcích. Když se mraky rozfoukali bylo již skoro poledne. A začali vycházet i lidé a najednou byli malé úzké uličky k prasknutí. Najít zde, ale cestu není vůbec jednoduché. Každá ulička se vám zdá stejná a když se některou vydáte nejpravděpodobněji vylezete u vody kde ulička končí a vy se musíte vydat na zpět. Najít záchody jde zde mistrovský výkon protože značení je zmatené. Ale když už je najdete jsou krásné. Zařízené ve starším stylu a pěkně udržované. Nejvíce se i líbil most Rialto. Je z něj krásný výhled. Nemohu, ale Benátkám jen křivdit, spousta uliček a kanálů je zde i malebných a čistých hlavně kolem důležitých turistickým míst. Krásné je také přístaviště.



Žádné komentáře:
Okomentovat